Česká komora odborných lesních hospodářů

Ve čtvrtek 16.6.2022 se v jihozápadní čísti Vysočiny  nedaleko Batelova v penzionu Medličky uskutečnil již 24. ročník Setkání lesníků Vysočiny . Tématem tohoto setkání bylo využití síjí a přirozeného zmlazení při obnově kalamitních holin.   Pořadatelem této akce byla Česká komora odborných lesních hospodářů, Ústav hospodářské úpravy lesů - pobočka Brno, Česká lesnická společnost - pobočný spolek Brno a Kraj Vysočina. Setkání zahájil a celý průběh jednání řídil Ing. Lukáš Šrámek - ÚHÚL - pobočka Brno.

VYSTOUPENÍ PRACOVNÍKŮ KRAJSKÉHO ÚŘADU KRAJE VYSOČINA  

V dopolední části si účastníci vyslechli příspěvky Ing. Evy Horné a Ing Jiřího Bartoše z Odboru životního prostředí a zemědělství KÚ Vysočina zabývající se lesním hospodařením v Kraji Vysočina. Připomněli, že probíhají jednání o podmínkách uplatnění dotačního programu na opravu lesní dopravní sítě po ukončení kůrovcové kalamity. Dále pak zmínili, že byla započata aktualizace OPRL na PLO 16, při níž je také prováděna revize lesnicko-typologického mapování. Ze zkušeností s aktualizací OPRL na jiných PLO není vyloučeno, že může při revizi dojít k určitému posunu LVS směrem do vyšších nadmořských výšek. Tento posun je způsoben sjednocením a úpravami Lesnicko-typologického klasifikačního systému daných vyhláškou č. 298/2018 sb. Změny LVS mohou mít dopad na možnost čerpat příspěvky na hospodaření v lesích.“

PŘÍSPĚVĚK PŘEDSEDY ČKOLH

V dalším příspěvku se Ing. Jiří Pohan, předseda ČKOLH, zabýval problematikou obnovy kalamitních holin drobných vlastníků lesa. Zmínil se o nedostatku a nízké kvalitě sazenic potřebných na obnovu holin. Při té příležitosti upozornil na nevyváženost poslední úpravy Vyhlášky č.456/2021 Sb. – minimální počty sazenic, u dřeviny buk a dub jsou stanoveny jako zbytečně vysoké a zapříčiní to, že tyto dřeviny nebudou drobní vlastníci při obnově využívat. V části, kde se zabýval spoluprací se státní správou navrhl, že při jednáních na úrovni pověřených obcí a krajů, by kromě zástupců velkých vlastníků měli být přítomni i pověření OLH. Závěrem se zmínil o enormním nárůstu spotřeby pracovního času OLH na venkovní kontrolu a administraci žádostí o poskytnutí finančních příspěvků na hospodaření v lesích.

PŘÍSPĚVKY PRACOVNÍKŮ VÚLVHaM A LDF MENDELU V BRNĚ

Ing. Jiří Souček, Ph.D. -  VÚLHaM – VS Opočno pojednal o potenciálu přirozené obnovy pionýrských druhů dřevin . V přehledné a názorné tabulce prezentoval parametry potenciálu přirozené obnovy u břízy, jeřábu, topolu, olše a vrby. Kromě jiného se zmínil o frekvenci plodivosti, času a vzdálenosti šíření semen, klíčivosti a výšce semenáčků v prvním roce po vyklíčení. Připomněl, že znalost ekologie obnovy přípravných dřevin umožní jejich širší použití na stávajících holinách.

Doc.Ing. Antonín Martiník, Ph.D. - ÚZPL LDF v Brně, ve svém příspěvku nazvaném „Síje lesních dřevin v kontextu lesa po kalamitách„ uvedl, že rostoucí zájem o síje je motivován snahou o urychlení obnovy lesních porostů na kalamitních holinách. Další důvod spatřuje ve snaze o změnu zaběhlých způsobů a forem obnovy s možností zvýšení bezpečnosti produkce. Dle poznatků z praxe například uvedl, že úspěšnost síje borovice spočívá ve kvalitním provedení přípravy půdy, modřín lépe snáší tlak buřeně a výsev jedle je vhodný pod přípravné porosty. Z listnatých dřevin jsou nejméně problematické síje dubu. Z dřívějších poznatků připomněl pozitivní zkušenost s opakovanými výsevy ve dvou nebo ve třech termínech (podzim, zima a předjaří)

Doc. Ing. Petr Zahradník,CSc. - VÚLHaM uvedl, že v současné době je v ČR přibližně 90 tis. ha kalamitních holin, které je potřeba zalesnit. Plochy k zalesnění a již zalesněné je třeba zabezpečit proti negativnímu působení buřeně. Při využití síjí a přirozené obnovy ve značně rozvolněných porostech je buřeň jedním z velice významných faktorů, která značně znesnadňuje tento postup obnovy. Použití herbicidů je tak jedním z možných způsobů omezení nepříznivého působení buřeně. Při rozhodování o možnostech použití musí vlastník lesa přihlížet ke stanovišti, dřevině, druhu buřeně a jeho vývojové fázi a termínu aplikace. Podrobné informace o povolených přípravcích a způsob jejich použití, včetně jejich omezení lze nalézt v Registru povolených přípravků na ochranu rostlin, on-line vedeném na webových stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

VENKOVNÍ ÚKÁZKY

V odpolední části účastníci setkání shlédli čtyři ukázky přímo v lesních porostech soukromých vlastníků a obecních lesů.

1. PŘIROZENÁ OBNOVA POD MATEŘSKÝM POROSTEM

OLH Ing. Zdeněk Charvát na prvním stanovišti prezentoval ukázku přirozené obnovy pod zbytky mateřského borového porostu. Na této ploše byla v dubnu 2021 provedena příprava půdy talířovou půdní frézou a postupně se dostavilo přirozené zmlazení borovice, smrku, břízy a osiky, které i přes velkou mortalitu semenáčků dává základ pro vznik nové generace lesa. Velkou výhodou je to, že výstavky borovice a ostatních dřevin jsou stálým zdrojem semen, což umožňuje časové rozložení vyklíčení a růstu nových jedinců. Nepříznivé působení buřeně bude omezeno kombinací vyžínání a aplikací postřiku herbicidy.

2. SÍJE SMRKU , BOROVICE A BŘÍZY NA KALAMITNÍCH HOLINÁCH

OLH Ing. Josef Topka představil síji borovice a břízy na holině po kůrovcové těžbě. V březnu 2021 byla na půdu narušenou při shrnováním klestu, pokrytou slabší vrstvou sněhu, provedena pomocí výsevných nádob ruční síje semen BO s příměsí SM v pruzích cca 60 cm širokých, ve vzdálenosti 2,5 m od sebe, v množství 3 kg /ha. Na 1 m² tak bylo vyseto v průměru 50 kusů semen. Síje břízy byla provedena   po celé ploše porostu. Semeno s klíčivostí 79 % (BO, SM) bylo nakoupeno v SZ LČR Týniště nad Orlicí - (BO -7300 Kč/kg, SM-3850 Kč/kg, BR-900 Kč/kg, bez DPH). Na jaře roku 2021 vyklíčilo přibližně 10 kusů semenáčků na 1 m². Vzhledem k loňskému podzimnímu suchu, pak postupně došlo ke značnému úhynu většiny semenáčků. V květnu 2022 byla plocha ošetřena herbicidním přípravkem Fusilade Forte 150EC – 1l/ha/100l vody. Při aplikaci herbicidu bylo zjištěno, že na jeden ar zůstalo cca 25 semenáčků borovice. K vyššímu počtu vzešlých semenáčků na osévané ploše by přispěla klasická příprava půdy a síje většího množství semenného materiálu - cca 5 kg/ha.

Přirozená obnova a síje nejsou univerzálním řešením, ale tam, kde jsou vhodné podmínky, mohou napomoci k obnově kalamitních holin za podstatně nižších nákladů a hlavně přírodě blízkým způsobem. Pro získání příspěvku na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí musí být na obnovované ploše alespoň minimální počet jedinců stanovených pro jednotlivé dřeviny dle přílohy č. 4 k vyhlášce č.456/2021 Sb., (SM 3000 ks/ha, BO 8000 ks/ha, MD 2500 ks/ha, JV, OL 4000 ks/ ha, BR, OS 3000 ks /ha) semenáčků a musí dosahovat parametry semenáčků stanovené přílohami č.2 až 6 k vyhlášce č.29/2004 Sb. (BO - 10 cm+ ; SM, MD - 15 cm+; BR , OL, JV, BK, DB - 26cm+)

3. + 4. UKÁZKA POROSTŮ BŘÍZY VZNIKLÉ PŘIROZENOU A UMĚLOU OBNOVOU

OLH Ing. Jiří Pohan okomentoval poslední dvě venkovní ukázky. Na třetí ukázce uvedl, že v průběhu devadesátých let tehdejší vlastník vytěžil původní smrkový porost na ploše 3,65 ha, nevyklidil klest a porost ponechal samovolnému vývoji. Postupem času na holinu nalétla bříza, jeřáb a osika, jejich přírodním výběrem došlo k druhové a prostorové diferenciaci do té míry, že převládají poměrně kvalitní jedinci. Nový vlastník tohoto porostu má možnost volby, buď bude v tomto porostu (věk 25 let) provádět výchovné zásahy a pak přibližně za dalších třicet let porost vytěží, nebo započne s podsadbou cílovými dřevinami a po jejich zajištění postupně stávající porost s převahou břízy vyklidí.

Na poslední venkovní ukázce představil výsledky programu zalesňování zemědělských půd. V roce 2008 byla tato plocha mechanizovaně zalesněna břízou a lípou. V současné době zde vlastník provádí výchovný zásah, jehož cílem je zlepšení prostorové a jakostní skladby porostu a tím omezení škod sněhem, na které je bříza velice náchylná. Vlastník uvažuje, že tento porost ponechá do mýtního věku a požádá o uznání jako zdroj semenného materiálu.

Závěr celé akce v 17.00 hodin provedli Ing. Šrámek a Ing. Pohan , všem účastníkům poděkovali za velice aktivní přístup a vyjádřili přesvědčení, že se všichni setkáme na jubilejním 25. ročníku Setkání lesníků Vysočiny v roce 2023.

Autor textu:

Ing. Josef Topka - ČKOLH

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Autor fotografií :

Ing. Milan Slavinger - ČKOLH

E-mail : Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript